Ekologické zeměděltství nabývá na významu v souvislosti se snahou ochrany environmentu, zachování úrodnosti půdy a snížení vlivu zemědělské produkce na změnu klimatu. I v rámci tohoto způsobu hospodaření je kladen vliv na dostatečnou a kvalitní produkci.

V současné době sílí snaha o šetrné hospodaření na půdě, její ochranu a posilování setrvalého rozvoje v zemědělském sektoru. Spotřebitelé žádají dostatek kvalitních potravin s minimálním obsahem reziduí prostředků na ochranu rostlin.

Pandemie COVID-19 ukázala křehkost společnosti a ekonomiky tváří v tvář systémovým šokům. Změna klimatu a zhoršování životního prostředí jsou šoky objevující  se na celém světě. Jsou stejně naléhavé a ohrožují naše zdraví a dobré životní podmínky. V příštích dvou letech se očekává, že vlády po celém světě utratí přibližně 10 bilionů EUR vypůjčených od budoucích generací, aby reagovaly na krizi COVID-19. Nastal čas chránit klima a přírodu a nasměrovat tyto výdaje do přestavby společnosti v souladu s Evropskou zelenou dohodou.

Nová Evropská strategie bioekonomiky pojímá bioekonomiku (dále jen “BE”) jako odvětví které má potenciál zajistit bezpečné dodávky potravin, snížit závislost na neobnovitelných zdrojích, zmírnit klimatické změny a přizpůsobit se změně klimatu, rozvoj venkovských regionů a vytváření pracovních míst konkurenceschopnosti EU (EU, 2017[1]).

Asociace výzkumných organizací (AVO) se podílí na realizaci projektu Aplikace výzkumných metod při systémové identifikaci potenciálu, nastavování a upevňování vazeb mezi podnikovou sférou a výzkumnou infrastrukturou, který byl podpořen Technologickou agenturou ČR v programu ÉTA.

Společnost stojí na prahu nového desetiletí třetího tisíciletí, jehož rozvoj bude velmi pravděpodobně silně ovlivněn rozvoje bioekonomiky[1]. Bioekonomika a oběhové hospodářství je  ústředním bodem strategii EU a rovněž transformace k udržitelnému rozvoji. Proto nechala Severská rada ministrů zprávu¹ o trendech bioekonomiky pro region Baltského moře[2].