Změna klimatu a rostoucí tlak na ekosystémy vede ke snižování biologické rozmanitosti, vyčerpávání přírodních zdrojů, půdy a vody, vzduchu a mořských zdrojů. Bez rychlých a systémových transformačních změn v dosud převážně lineárních systémech výroby a spotřeby povede poptávka po přírodních zdrojích k vážným negativním dopadům na planetu a společnost. Již dnes dochází k prudkému zhoršování přírodního kapitálu v kombinaci s negativními dopady rizika změny klimatu, což vede k nevratným škodám. Současná pandemie COVID-19 naznačuje, že musíme být lépe připraveni a předcházet šokům environmentálním, zdravotním a sociálně-ekonomickým.

Nejnovější vývoj regulačních rámců a veřejných politik, mezi jinými připravovaná Společný zemědělská politika EU reaguje na klimatické změny a veřejnou poptávku v oblasti transformace zemědělské činnosti a stále sílícím požadavkům na dlouhodobou udržitelnost. Pro tuto transformaci je digitalizace zemědělské činnosti (Zemědělství 4.0)  nevyhnutelná.

V loňském roce publikovaná Evropská zelená dohoda předpokládá výraznou ekologizaci evropského zemědělství. Můžeme si o cílech nejen této dohody, ale i navazující strategie Farm to Fork myslet svoje, faktem ale je snaha o větší zapojení přírodě blízkých opatření do zemědělské produkce.

Pozvánka na on-line seminář konaný 2.3.2021 zde...

Průběh povětrnosti v roce 2020 od začátku roku do konce srpna v sobě obsahoval jak prvky charakteristické pro měnící se klima, tak i prvky počasí známé spíše z konce minulého století. Během zimního období 2019/2020 nedošlo k poklesu teploty půdy na žádné sledované lokalitě pod bod mrazu, což se sice projevilo zvýšenou mortalitou přezimujících brouků mandelinky bramborové, nedošlo však ke zničení plevelných brambor.

Brambory jsou v České republice pěstovány většinou na svažitých pozemcích. Na nich může docházet ke ztrátám a degradaci půdy vodní erozí, a to zejména v období, kdy povrch půdy není dostatečně chráněn rostlinným pokryvem. To platí zejména v případě nevhodně zvolených pěstebních postupů.