Asociace výzkumných organizací (AVO) se podílí na realizaci projektu Aplikace výzkumných metod při systémové identifikaci potenciálu, nastavování a upevňování vazeb mezi podnikovou sférou a výzkumnou infrastrukturou, který byl podpořen Technologickou agenturou ČR v programu ÉTA.

Společnost stojí na prahu nového desetiletí třetího tisíciletí, jehož rozvoj bude velmi pravděpodobně silně ovlivněn rozvoje bioekonomiky[1]. Bioekonomika a oběhové hospodářství je  ústředním bodem strategii EU a rovněž transformace k udržitelnému rozvoji. Proto nechala Severská rada ministrů zprávu¹ o trendech bioekonomiky pro region Baltského moře[2].

Pokrok v biologických vědách, zrychlující se vývoj výpočetní techniky, automatizace a umělé inteligence, podporuje novou vlnu inovací, která by mohla mít významný dopad na hospodářství a společnosti, od zdravotnictví počínaje,  zemědělství až po výrobu spotřebního zboží a dodávky energie. Tyto inovace mohou zlepšit reakce na globální výzvy společnosti, jak změny klimatu, tak také  pandemie.

Vztahy mezi kyjatkou hrachovou (Acyrthosiphon pisum) a jinými organismy nás stále častěji utvrzují, jak silný endosymbiotický vztah si tento druh dovedl evolučně vytvořit. Kyjatka je klíčovým škůdcem zelených částí bobovitých, zejména hrachu.

Populace blýskáčka řepkového rezistentní proti pyretroidům jsou nyní v Evropě rozšířené již prakticky ve všech zemích. První polní selhání pyretroidních insekticidů proti tomuto zřejmě nejdůležitějšímu škůdci řepky byly zaznamenány ve Francii již na přelomu tisíciletí.

Sídelní aglomerace jsou v současné době zatíženy větší mírou zástavby a změnou klimatu. Projevuje se vyšší sucho, nedostatek přirozených ploch zeleně, které by zadržovaly vodu a přispívaly by k přirozenému ochlazování vnějšího životního prostředí. V neposlední řadě mizí přirozené koridory, které sloužily jako útočiště pro drobné ptactvo, savce a hmyz.