Jednou z nejvýznamnějších chorob jabloní je strupovitost. Toto onemocnění je způsobeno houbou Venturia inaequalis [(Cooke) G. Winter 1875], která napadá zejména plody a listy, na kterých vytváří tmavé strupovité skvrny.
V místě napadení poté dochází k nekrózám, opadu listů a popraskání povrchu plodů, cože je ideální vstupní brána pro další patogeny. Ve výsledku je ovoce znehodnocené a neprodejné. Uvádí se, že u neošetřovaných sadů může klesnout výnosnost o 40-80 %, nebo i více.
Pěstitelé se tomuto onemocnění brání včasným používáním fungicidů. Jednou skupinou používaných prostředků jsou strobilurinové fungicidy, které však mají jednu nevýhodu – jejich opakované používání může vést k selekci odolných kmenů houby Venturia inaequalis. Díky genetickým analýzám však víme, jak rezistence vzniká – v populaci houby, která je pod selekčním tlakem fungicidu, se přednostně množí buňky s mutací v mitochondriálním genu pro cytochrom b, která udílí houbám odolnost vůči této skupině fungicidů. Z hlediska managementu ošetřování jabloňových sadů by proto bylo žádoucí včas zachytit přítomnost těchto rezistentních kmenů Venturia inaequalis. Tím by bylo zabráněno neúčelnému použití strobilurinových fungicidních přípravků, předešlo by se tak zbytečné environmentální zátěži a mohla by být zahájena včasná aplikace fungicidů z jiné skupiny s odlišným mechanismem působení.
Naštěstí existují laboratorní postupy, které dokáží přesně kvantifikovat rozšíření této mutace v populaci houby. Nejpřesnější je metoda založená na principu polymerázové řetězové reakce (PCR), která dokáže přesně kvantifikovat přítomnost nemutovaného a mutovaného genu a určit tak zastoupení mutace v celé populaci houby. Pro analýzu stačí donést infikované listy, z kterých se získají spory a z nich se vyizoluje DNA. Analýzu lze provést během jednoho dne a metoda dokáže zachytit přítomnost mutace v populaci už na úrovni 0,1 %. Pěstitelům se tak dostává do rukou možnost pružně reagovat na měnící se podmínky v sadech a včas omezit použití neúčinného fungicidu, které by bylo neefektivní a ekonomicky nevýhodné. To je i v souladu s chystanou legislativou Evropské unie o prostředcích na ochranu rostlin, která se snaží minimalizovat používání těchto prostředků v pěstebních postupech.
Dalšími uživateli výše uvedené metody mohou být např. orgány státní správy, které mohou mít zájem sledovat rozšíření této mutace na území České republiky a případně monitorovat její další šíření v závislosti na používaných fungicidech. Závěrem lze tedy říci, že díky propojení aplikovaného výzkumu s uživateli vznikla metoda, jejíž používání přinese prospěch všem.
Reference
Jaklova, P., Kloutvorova, J. and Cmejla, R. (2020). A real-time PCR quantitative analysis of the Venturia inaequalis cytb gene G143A mutation and its prevalence in the Czech Republic. Eur.J.Hortic.Sci. 85(3), 169-175. DOI: 10.17660/eJHS.2020/85.3.4
Autor: RNDr. Radek Čmejla, Ph.D.