Zájem o alternativy k potravinám z běžně pěstované „moderní“ pšenice seté (Triticum aestivum) mezi spotřebiteli ve vyspělých částech světa stále stoupá.

Luskoviny jsou důležitou součástí rotace plodin. K nejvýznamnějším přednostem patří jejich meliorační a zúrodňující dopad na půdu. V České republice se z luskovin pěstuje především hrách, sója, lupina a v malé míře i bob.

V současnosti se termín biomethan skloňuje v mnoha ohledech. Nejstarší bioplynové stanice byly postaveny v r. 2006 a jejich licence vyprší v r. 2026. A další budou následovat. Jejich majitelé se ptají: „Budeme moci dále dodávat elektřinu do sítě? Budeme instalovat jednotku bioplynového upgradingu?“

Ze zemědělských plodin pěstovaných pro energetické účely má kukuřice nejvyšší potenciál na výrobu bioplynu, a to jak z hlediska vysokého výnosu z jednotky plochy biomasy, tak i z hlediska její optimální celkové sušiny a vysokým zastoupením organických látek v sušině.

Na biotechnologickém pracovišti Agritec je zemědělský výzkum tradičně zaměřen na šlechtění luskovin. Stávající rostlinné biotechnologie umožňují řadu postupů, které jsou zahrnuty do vyhledávání nebo tvorby nových genetických zdrojů pro klasické šlechtění zejména polního a dřeňového hrachu, tj. nejsilnější plodinové komodity luskovin v ČR.

Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) je v současnosti jedním z hlavních škůdců na ozimých řepkách v Evropě včetně České Republiky. Jeho rezistence k insekticidům na bázi pyretroidů byla poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Francii v oblasti Champagne.