Průběh povětrnosti v roce 2020 od začátku roku do konce srpna v sobě obsahoval jak prvky charakteristické pro měnící se klima, tak i prvky počasí známé spíše z konce minulého století. Během zimního období 2019/2020 nedošlo k poklesu teploty půdy na žádné sledované lokalitě pod bod mrazu, což se sice projevilo zvýšenou mortalitou přezimujících brouků mandelinky bramborové, nedošlo však ke zničení plevelných brambor.

Ty jsou také potenciálním rezervoárem infekce pro některé choroby včetně plísně bramboru.
Teplotně nadnormální byl již leden, největší kladná odchylka od normálu za celé sledované období se vyskytla v únoru (graf 1), a to nejen v Havlíčkově Brodě přesáhla hodnotu 5 °C. Méně nadnormálními pak byly následující měsíce březen a duben. Tyto zvýšené teploty měly především výrazný dopad na trvalé kultury (zejména sady), u nichž došlo k urychlení raných vývojových stádií a následnému pomrznutí květních pupenů a květů na některých lokalitách již koncem března (meruňky) anebo v průběhu dubna. Květen, obdobně jako v roce přecházejícím, byl teplotně podnormální s výskytem mrazíků ještě v jeho první polovině. Následující dva měsíce připomínaly obvyklé léto z druhé poloviny minulého století, a to nejen po teplotní stránce, ale i z hlediska srážek. Srpen a září však již svým počasím opět připomínaly měsíce, na jaké jsme si zvykli v posledních letech, tj. se zvýšeným počtem tropických a letních dnů. Z víceletého porovnání na grafu 2 lze pak zjistit, že letošní období od dubna do srpna bylo nejchladnější od roku 2015 na všech sledovaných lokalitách. Potvrzuje to i následující graf 3, na němž křivka průběhu teploty v závislosti na nadmořské výšce je nejbližší ke křivce z počátku minulého století, zvýšení teploty je pouze o jeden stupeň Celsia.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu letošní období od června do srpna bylo srážkově nejbohatší za posledních 10 let. Nic na tom nemění skutečnost, že jsme byli na jaře sdělovacími prostředky informováni, že u nás panuje nejhorší sucho za posledních 500 let. Názorně je to vidět na grafu 4, na němž lze sledovat postupný vývoj srážek od počátku roku až do konce srpna na vybraných lokalitách. Leden byl poněkud sušší, avšak již v únoru začalo srážek přibývat, čímž došlo k naplnění většiny povrchových nádrží. Srážkové údaje z průběhu března, dubna a částečně i května ukazují, že toto období bylo srážkově podnormální, následně se ale situace změnila a srážkově vydatné byly měsíce červen až srpen. V podstatě lze tedy konstatovat, že ve většině našich hlavních bramborářských oblastí v tomto roce panovaly příhodné povětrnostní podmínky pro vývoj a růst bramborových porostů. Dokládají to i grafy 5 až 8, na nichž jsou vyneseny jednotlivé charakteristiky dnů od května do srpna pro vybrané lokality. Ve srovnání s minulými lety, kdy převládaly suché a teplé dny, se letos vyskytovaly nejprve chladné, avšak většinou vlhké, po většinu sezóny pak vlhké teplotně normální dny. Ty byly příhodné pro optimální vývoj porostů. Pouze několik dnů převážně v srpnu bylo možno označit jako teplé, většinou však byly i vlhké.
Příhodné povětrnostní podmínky pro růst brambor byly oproti předcházejícím letům v důsledku častějších dešťů a dlouhodobého ovlhčení porostů současně velmi vhodné pro výskyt a šíření plísně bramboru. Pěstitelům to přineslo celou řadu problémů při provádění ošetření a zvýšilo náklady na chemickou ochranu. Časté srážky znemožnily provést ošetření ve vhodném termínu v důsledku podmáčení terénu. Pro výzkumnou sféru však tyto podmínky poskytly příležitost pro další ověření nové metody Indexu pro prognózu a signalizaci plísně bramboru a také aktuální prověření účinnosti fungicidních přípravků.
Jak dokládají grafy 9 až 14, prahová hodnota 600 pětidenních úhrnů indexu byla od počátku června překračována poměrně často na celém území naší republiky včetně Spišské Belé na východním Slovensku. Přibližně kolem poloviny června po uplynutí inkubační doby se začaly projevovat první příznaky plísně na listech, což je v poměrně dobré shodě s provedenou signalizací. Výjimku tvořily zavlažované porosty v Polabí, na nichž byly viditelné příznaky již na začátku června. Hodnoty indexu však v předcházejícím období na těchto lokalitách nedosahovaly kritických hodnot. Vyplývá z toho poznatek, že v takových případech by bylo vhodnější měřit příslušné meteorologické veličiny přímo v porostu, aby bylo zaznamenáno jak množství závlahové vody, tak i lokální ovlivnění teploty a vlhkosti vzduchu. Při použití údajů ze vzdálenějších meteostanic ani po započítání dávek závlahové vody nejsou dosaženy uspokojivé výsledky.
Závěrem lze konstatovat, že rok 2020 byl pro růst a vývoj brambor z hlediska meteorologických podmínek příznivý. Zároveň však přinesl velmi vhodné podmínky pro výskyt a šíření plísně bramboru, a to jak v nati, tak na hlízách. O objemu kvalitních hlíz realizovatelných na trhu však rozhodla úroveň ochrany proti plísni bramboru, náchylnost pěstovaných odrůd k chorobě, ale také faktory, které nelze ovlivnit, jako byly například přívalové deště a zamokření pozemků.

Autoři:

RNDr. Tomáš LITSCHMANN, Ph.D., – AMET, Velké Bílovice
Ing. Petr DOLEŽAL, Ph.D.; Ing. Ervín HAUSVATER, CSc. – Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod