Nová Evropská strategie bioekonomiky pojímá bioekonomiku (dále jen “BE”) jako odvětví které má potenciál zajistit bezpečné dodávky potravin, snížit závislost na neobnovitelných zdrojích, zmírnit klimatické změny a přizpůsobit se změně klimatu, rozvoj venkovských regionů a vytváření pracovních míst konkurenceschopnosti EU (EU, 2017[1]).

BE si získává stále větší pozornost jako udržitelný způsob ekonomického růstu a konkurenceschopnosti, příležitost pro podporu inovací, tvorby pracovních míst ve venkovských a průmyslových oblastech, snižování závislost na fosilních palivech a zlepšení ekonomickou a environmentální udržitelnosti (EC, 2012[2]). BE by však neměla být vnímána pouze jako náhrada základy zdrojů, ale spíše jako transformace k udržitelnějšímu rozvoji (Ramcilovic-Suominen a Pulz, 2018[3]; Zeug et al., 2019[4]).   BE lze vnímat jako multioborový ekonomický sektor, jehož rozvoj je podmíněn výzkumem, vývojem a inovacemi (Broring et al., 2020[5]).

Toky biomasy

BE je velkou příležitostí pro výzkumné organizace a podnikatelské subjekt pro výzkum a vývoj a aplikace nových řešení a definováním nových obchodních příležitostí zpracováním biomasy. Velkou příležitostí je zpracování současných vedlejších produktů či odpadů na suroviny a plnohodnotné vstupy (bio obaly, bio chemikálie apod.) a tedy vytváření nové přidané hodnoty a zdrojů pracovních míst.  Pro identifikaci těchto nových příležitostí jsou nezbytně nutné informace o tocích biomasy, která je pro další zpracování k dispozici.

Posun směrem k bioekonomice se stal zásadním rozvojem politických, průmyslových a společenských iniciativ kteří chtějí zajistit, aby dnešní společnost a budoucí generace mohly stavět ekonomický růst na obnovitelných zdrojích. Pro využívání biologických zdrojů v podnikatelském procesu jsou zapotřebí nové modely a inovace, které přispívají k hospodářskému růstu, vytváření bohatství a zároveň společenské a environmentální hodnoty.

Výzkum a vývoj – faktor rozvoje bioekonomiky

Pro podporu udržitelného rozvoje a BE je nutné podporovat výzkumné, vývojové a inovační aktivity pro pro aplikaci nových udržitelných postupů produkce, využít technologické platformy, klastry a projekty bilaterální spolupráce.  Vzhledem ke složitosti a rozmanitosti domén bioekonomiky jsou data často nedostatečné, nejasné, neúplné, nespolehlivé a ne aktuální. Je potřeba neustále vylepšovat stávající a vyvíjet nové metodiky a parametry pro monitorování a dokumentaci pokroku a vývoji v bioekonomice. Tradiční statistiky jsou často nedostačující pro monitorování biologických zdrojů produkty a odvětví, která využívají jak biologické, tak fosilní suroviny.

Jeden z informačních nástrojů představují platformy vytvořené v rámci projektu ENABLING (www.enabling-project.com), které shromažďují data procesních toků dostupných surovin a produktů vyráběných z těchto surovin. Na níže uvedeném obrázku je uveden příklad vybraných surovin v některých regionech České republiky.

Tab:. č. 1. Vybraná biomasa ve vybraných regionech ČR a tradiční způsob využití

Zdroj: https://www.celignis.com/

Tento softwarový nástroj rovněž umožňuje pro vybraný biologický zdroj získat informace o možnosti produkce konkrétního výstupu z daného biologického zdroje. Níže je uveden výstup pro zpracování celulózy a výrobu kyselin. Následující grafu ukazuje jak teoretické množství (oranžový sloupec), jednak prakticky dosažitelné množství (červený sloupec).

Graf č. 1. Vybraná biomasa ve vybraných regionech ČR a tradiční způsob využití

Zdroj: https://www.celignis.com/

Platforma také obsahuje informace o společnostech, které produkt vyrábějí a rovněž proces výroby.

Tab:. č. 2. Vybrané společnosti zpracovávající celulózu

Zdroj: https://www.celignis.com/

Obr č. 1. Proces zpracování celulózy na kyselinu

 Zdroj: https://www.celignis.com/

[1] EC, 2017. SDG Indicator Set; European Commission: Brussels, Belgium

[2] EC, 2012. Innovating for Sustainable Growth: A Bioeconomy for Europe. Directorate General for Research and Innovation. European Commission, Brussels.

[3] Ramcilovic-Suominen, S.; Pülzl S., 2018. H. Sustainable development—A ‘selling point’ of the emerging EU bioeconomy policy framework? J. Clean. Prod., 172, 4170–4180.

[4] Zeug, W., Bezama, A., Moesenfechtel, U., Jähkel, A., Thrän, D., 2019. Stakeholders’ Interests and Perceptions of Bioeconomy Monitoring Using a Sustainable Development Goal Framework, Sustainability 2019, 11, 1511; doi:10.3390/su11061511

[5] Broring, S., Laibach, N., Wustmans, M.,  2020. Innovation types in the bioeconomy Journal of Cleaner Production 266 (2020) 121939

Autor: AVO