Zajímavosti

Letošní Globální Bioekonomický Summit byl zahájen 16. listopadu 2020 sérií interaktivních webionářů – workshopů, které organizovala celá řada aktérů a zájemců o bioekonomiku z celého světa a zahrnovaly rozmanitou škálu témat. Plenární program 19. a 20. listopadu 2020 byl zaměřen na inovace a udržitelnost bioekonomiku, dynamikou jejího vývoje v globálním měřítku a především její roli při řešení globálních krizí.

Rhizobia patří mezi gramnegativní půdní bakterie, které jsou schopné redukovat molekuly vzdušného dusíku na amoniak a zabudovávat jej do aminokyselin. Tyto bakterie vstupují do symbiotického vztahu s rostlinami z čeledi bobovitých, na jejichž kořenech vytvářejí hlízky, ve kterých dochází pomocí enzymu nitrogenázy k biologické fixaci vzdušného dusíku.

Fosfor je podstatnou a zároveň nenahraditelnou živinou pro všechny živé tvory a v lidském těle je po vápníku zastoupen jako druhý nejčastější minerál. Fosfor je například důležitou součástí nukleových kyselin (DNA a RNA), hraje jako adenosintrifosfát (ATP) významnou roli při energetické látkové výměně a je hlavní součástí kostí a zubů.

Mít postavenou bioplynovou stanici v okolí obce je velmi výhodné. Lze pomocí její technologie zpracovávat biologicky rozložitelný komunální odpad pocházející z farem, domácností, čistíren odpadních vod apod. a následně využívat jejích produktů, jako je elektrická energie, teplo a její vedlejší produkt digestát, resp. separát. Bioplynová stanice dokonale zapadá do modelu cirkulární ekonomiky obce.

Inovace technologie kompostování zahrnuje postupy – management procesu pro technologické i technické vybavení zařízení kompostárny s návazností na další technologie – systémy sklizně nebo sběru tříděného biologicky rozložitelného odpadu / surovin, čistírny odpadních komunálních vod, spalovny a technologie pyrolýzy.

Vztahy mezi kyjatkou hrachovou (Acyrthosiphon pisum) a jinými organismy nás stále častěji utvrzují, jak silný endosymbiotický vztah si tento druh dovedl evolučně vytvořit. Kyjatka je klíčovým škůdcem zelených částí bobovitých, zejména hrachu. Tyto mšice konkrétně v porostech hrachu poškozují rostliny sáním s postupnými deformacemi pletiv a snad i významněji škodí přenosem viróz, což komplementárně spojeno vede k nižší nasazenosti generativních orgánů.