Zajímavosti

A k t u a l i t a – téma:

„Stabilita / zralost kompostu“ (zdroj INTERREG, projekt INTEKO ATCZ42)

Úvod

Kompostování je biologická přeměna organických odpadů za kontrolovaných podmínek na relativně biostabilní produkt s vysokým podílem humusu, který pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy (Marthur, 1991). Cílem je výroba stabilizovaného produktu, tedy takového produktu, který lze bez další úpravy skladovat a používat jako prostředek na zlepšení kvality půdy.

Obsah minerálního dusíku a potenciálně mineralizovatelného dusíku v půdě se obvykle stanovuje inkubačními metodami v laboratoři nebo chemickou analýzou. Tyto výsledky se však liší od skutečných hodnot. Od vzorkování až po analýzu dochází ke kumulaci chyb, které jsou výsledkem manipulace se vzorkem.

Přesné stanovení minerálního dusíku v půdě je obzvláště problematické, protože je ovlivněno velkým počtem dynamických a lokálně specifických faktorů. Proto jsou prováděny pokusy vyvinout nové systémy, které mapují skutečnou mineralizaci dusíku co nejpřesněji na daném místě (Hanselman et al., 2004). Dosud je stanovení koncentrace dusičnanů in situ stále považováno za výzvu (Willich a Buerkert, 2016).

Odkud se mykotoxiny v obilovinách berou?

Mykotoxiny jsou látky, produkované mikroskopickými vláknitými houbami, nazývanými obvykle„plísně“. Obilné zrno je velmi hojným zdrojem živin a může být kolonizováno mikroskopickými houbami buď již během vegetace na poli nebo pak také v průběhu skladování. Mikroskopické houby mají vynikající schopnost přizpůsobit se podmínkám prostředí.

vysledky kukurice bioplyn

Stáhnout dokument (PDF)

Jednou z nových alternativ ochrany rostlin je využití biologicky aktivních látek obranného charakteru získaných z rostlin, včetně esenciálních olejů z aromatických rostlin. Esenciální oleje jsou známé svými insekticidními a repelentními účinky na mnohé druhy škůdců polních plodin. Problémem využití esenciálních olejů v ochraně rostlin je jejich nízká perzistence účinku z důvodu rychlé biodegradace.

Digitální obrazová analýza (DOA) je nedestruktivní metoda, kterou lze využít k hodnocení plodin, zejména při polním zkoušení, šlechtění rostlin i v běžných zemědělských praxích, kde napomáhá eliminovat pracné ruční metody. Je to metoda založená na automatizovaných postupech vyhodnocování velkých souborů snímků na základě tvarových a barevných charakteristik objektů.