Zajímavosti

Napadení brambor chorobami a škůdci v roce 2025 bylo dáno jako každoročně především průběhem povětrnostních podmínek a úrovní preventivních a přímých opatření ochrany. Ročník lze ve zkratce charakterizovat jako příznivý pro škůdce a s vhodným průběhem vegetačních faktorů ve většině oblastí pro plíseň bramboru i alternariové skvrnitosti.

Úvod

V rámci testování konvenčních zemědělských plodin v pokusném agrolesnickém systému (ALS) jsme kromě jednoletých zemědělských plodin založili též pokusy pro ověřování méně intenzivně obhospodařovaných vytrvalých plodin, jako například maliník, nebo křen selský. Hlavním důvodem výběru křene byla jeho uváděná nízká náročnost pěstování (zvládne sucho a toleruje částečné zastínění), agrotechnické požadavky a dobrá dostupnost sadby v požadovaném množství.

Mikroorganismy patřily k prvním organismům, které člověk nevědomky využíval při výrobě potravin. Kvasinky zajišťují kvašení vína, piva či chleba, bakterie přeměňují mléko na jogurt a sýry a další druhy jsou zdrojem enzymů, vitamínů a aromatických látek. V posledních desetiletích se z mikroorganismů staly cíleně šlechtěné „buněčné továrny“ schopné produkovat širokou škálu látek důležitých pro potravinářství i průmysl.

Barva plodů

Odrůda ´HL 648 Karli´ se vyznačuje atraktivní červenooranžovou barvou s jemným pruhováním, které pokrývá převážnou část povrchu plodu. Základní barva je žlutozelená, přičemž krycí zbarvení se intenzivně rozvíjí při plné expozici slunečnímu záření. V optimálních pěstitelských podmínkách (slunné a teplejší oblasti) dosahují plody vysoké barevné sytosti a lesku, což zvyšuje jejich tržní atraktivitu.

Účinnost herbicidních zásahů se v jednotlivých letech liší, neboť je ovlivněna řadou faktorů. Patří mezi ně především podmínky aplikace, kdy u preemergentních aplikací je důležitá vlhkost půdy v době aplikace a následně po aplikaci. Důležitým faktorem je druhová skladba plevelů na konkrétním pozemku a intenzita jejich výskytu.

¹Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.

²Česká zemědělská univerzita v Praze

Mandelinka bramborová se od svého objevení v Severní Americe v roce 1811 rozšířila prakticky do všech bramborářsky vyspělých států světa s výjimkou Austrálie a Nového Zélandu. Se změnou klimatu se rozšiřuje i do oblastí, kde se dříve nevyskytovala. Stává se také běžným, že narůstá počet generací, které vytváří během jednoho roku.