Sídelní aglomerace jsou v současné době zatíženy větší mírou zástavby a změnou klimatu. Projevuje se vyšší sucho, nedostatek přirozených ploch zeleně, které by zadržovaly vodu a přispívaly by k přirozenému ochlazování vnějšího životního prostředí. V neposlední řadě mizí přirozené koridory, které sloužily jako útočiště pro drobné ptactvo, savce a hmyz.

Kompostování je biologická přeměna organických odpadů za kontrolovaných podmínek na relativně biostabilní produkt s vysokým podílem humusu, který pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy

Obsah minerálního dusíku a potenciálně mineralizovatelného dusíku v půdě se obvykle stanovuje inkubačními metodami v laboratoři nebo chemickou analýzou. Tyto výsledky se však liší od skutečných hodnot. Od vzorkování až po analýzu dochází ke kumulaci chyb, které jsou výsledkem manipulace se vzorkem.

Zájem o alternativy k potravinám z běžně pěstované „moderní“ pšenice seté (Triticum aestivum) mezi spotřebiteli ve vyspělých částech světa stále stoupá.

Luskoviny jsou důležitou součástí rotace plodin. K nejvýznamnějším přednostem patří jejich meliorační a zúrodňující dopad na půdu. V České republice se z luskovin pěstuje především hrách, sója, lupina a v malé míře i bob.

V současnosti se termín biomethan skloňuje v mnoha ohledech. Nejstarší bioplynové stanice byly postaveny v r. 2006 a jejich licence vyprší v r. 2026. A další budou následovat. Jejich majitelé se ptají: „Budeme moci dále dodávat elektřinu do sítě? Budeme instalovat jednotku bioplynového upgradingu?“