Kompostování je biologická přeměna organických odpadů za kontrolovaných podmínek na relativně biostabilní produkt s vysokým podílem humusu, který pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy

(Marthur, 1991).  Cílem je výroba stabilizovaného produktu, tedy takového produktu, který lze bez další úpravy skladovat a používat jako prostředek na zlepšení kvality půdy. V literatuře se v této souvislosti hovoří o stabilitě a zralosti kompostu. Stabilita přitom udává podíl již rozložené organické substance a výši aktivity mikroorganismů.

Zralost kompostu se naproti tomu vztahuje ke stupni rozložení fytotoxických substancí vznikajících při procesu kompostování, např. NH₃ nebo organické kyseliny s krátkým řetězcem, a k rostlinné snášenlivosti kompostu. Definice zralosti kompostu vychází z plánovaného účelu použití.

Při určování zralosti nebo stability kompostu uvádí literatura různé metody, např. rychlost absorpce kyslíku, organický uhlík rozpustný ve vodě a poměr nitrátového (NH_3-) a amonného dusíku (NH⁴⁺). Tyto metody zahrnují různé a částečně se také překrývající aspekty. Protože chemické výzkumy na mokré cestě jsou z části spojeny s velkými náklady, byl vyvinut integrovaný index zralosti kompostu označovaný jako „body zralosti“, který spojuje různé metody. V dalším kroku by měly body zralosti sloužit jako referenční hodnoty modelu NIRS. V následujícím textu jsou popsány výsledky chemické analýzy českých kompostů na mokré cestě, které byly v rámci projektu testovány pro vytvoření českého kalibračního modelu NIRS.

Technologie / procesní model

Metodika testování zralosti kompostu

V rámci projektu bylo chemicky testováno celkem 104 vzorků kompostu z různých českých kompostáren s různými výchozími materiály. Hodnoty z analýz byly použity jako referenční hodnoty pro kalibraci NIRS a vytvoření modelu za účelem posouzení kvality a zralosti kompostů. Z tohoto důvodu byly odebrány vzorky kompostů v různém stádiu procesu, jejichž parametry byly chemicky analyzovány na mokré cestě:

• Obecný popis a charakteristika kompostů na základě zjištění suché hmotnosti, hodnoty pH, vodivosti a obsahu soli. Analýza uvedených parametrů byla provedena podle rakouského nařízení o kompostech, 2001.
• Koeficient humusu - zbarvení extraktu je kvalitativním znakem půdních kultur, neboť humusové frakce lehce rozpustné ve vodě se velmi snadno vyplavují z půdních kultur s kompostem díky nadbytečnému množství vody. Za určitých podmínek lze zbarvení extraktu interpretovat také jako parametr zralosti (educompost).
• Aerobní biologická aktivita na základě měření absorpce kyslíku - absorpce kyslíku je indikátorem míry rozložení biologicky rozložitelných organických substancí během pevně stanovené doby (podle FprEN 16087-1).
• Rozpuštěný organický uhlík (DOC) - koncentrace uhlíku rozpustného ve vodě přímo odráží proces rozkladu a přeměny organické substance (Chanyasak & Kubota, 1981).
• Koncentrace oxidu uhličitého a amoniaku, která se ustaví ve vzorku v uzavřené testovací nádobě (podle SOLVITA®).
• Poměr nitrátového a amonného dusíku - výskyt významného množství dusičnanů lze hodnotit jako ukazatel zralosti kompostu.

Všechny metody, které hodnotí zralost a stabilitu kompostu, byly chemometricky sloučeny a vyjádřeny jako „body zralosti“.

Shrnutí

V rámci projektu byly podle plánu analyzovány velmi rozdílné české a rakouské komposty. Parametry zralosti kompostu odrážely postup kompostovacího postupu u vzorků kompostů, které byly odebírány v různých stádiích kompostovacího postupu. Body stability charakterizovaly stupeň stability kompostu při použití různých výchozích materiálů i různých technologií zpracování.

Výsledná  stupnice stability

zdroj INTERREG, projekt INTEKO ATCZ42