Význam čmeláků
Čmeláci patří mezi významný opylující hmyz. Bez jejich činnosti by řada rostlin netvořila semena. Hlavní využití čmeláků dnes je ve skleníků při opylování rajčat a paprik, ale své nezastupitelné místo nacházejí i v ovocných sadech, které kvetou brzy na jaře. V té době bývá počasí nevyzpytatelné a za chladných dnů jsou to právě čmeláci, kteří jsou schopni létat a opylovat květy.
Jejich aktivita i při nízkých teplotách je jejich hlavní výhodou oproti včelám, které jsou aktivní až při vyšších teplotách.
Nezastupitelný význam mají čmeláci při šlechtění rostlin, kdy se rodičovské stromy nacházejí v izolovaném prostoru vymezeném sítí neprostupnou pro hmyz, kdy je potřeba přenést pyl z otcovských květů na mateřské květy. Čmeláci se dobře přizpůsobují omezenému prostoru, což medonosné včely nedovedou.
Z důvodu maximalizace opylených květů ve šlechtitelském programně třešní ve VŠÚO Holovousy s.r.o. byly čmeláci použity jako úspěšní vektory pylu při řízeném opylení. Pro tyto účely byl umístěny mateřské stromy do síťových izolátorů neboli opylovacích klecí společně se zdrojem pylu a úlkem čmeláků. Tímto způsobem bylo výrazně urychleno a usnadněno opylení pro šlechtitelské účely, které se doposud vykonávalo pouze ručně. Ruční způsob opylení byl založen na izolaci několika kvetoucích větví mateřské odrůdy a jejich opylení otcovskou odrůdou. Ruční opylování bylo časově velmi náročné a výtěžnost plodů z dané kombinace byla poměrně nízká s ohledem na omezený počet opylených květů. Při využití opylovacích klecí a čmeláků jako vektorů byla eliminována ruční práce na minimum a bylo dosaženo vysoké výtěžnosti plodů z celého izolovaného stromu. Více semen z kombinace pak dává větší šanci projevu žádaných dědičných vlastností, co je vlastně cílem šlechtění.
Použití čmeláků v uzavřených konstrukcí si ale vyžaduje modifikaci v ochraně rostlin před houbovými patogeny, protože se v konstrukcích zvyšuje výskyt např. moniliové spály květů. Aby byla výnosnost plodů z opylovacích klecí vyšší, bylo by vhodné omezit infekci Monillinia laxa například vhodnými biopreparáty s ohledem na přítomnost čmeláků.
Letová aktivita čmeláků v době opylování byla vyhodnocena jako velice dobrá, ale současně je nutno říct, že při nízkých teplotách a deštivém počasí jejich aktivita ustála, co se projevilo na velice nízkém opylení. Postačující počet jedinců v jednom úlku byl stanoven na cca 30 jedinců s ohledem na limitovaný prostor opylovacích klecí. Osvědčeným donorem pylu byly rozkvetlé větve umístěny do koruny stromu stejně tak využití spojovacího tunelu mezi dvěma opylovacími klecemi, který propojil dva stromy, které jsou vzájemně kompatibilní. Pro tento způsob zajištění donora pylu je ale nutné vybrat odrůdy se shodnou dobou kvetení. Využití kvetoucích větví donorské odrůdy je v tomhle ohledu flexibilnější, protože se termínování doby kvetení dá řídit teplotou po odběru větví v kontrolovaných podmínkách. Urychlení nebo opoždění kvetení větví se ale prakticky děje jen v omezeném časovém období, které je dáno kvetením mateřského stromu a nemusí vždy úspěšně dojít k načasování kvetení donorské odrůdy.
Z toho důvodu se zavedla inovace v podobě průlezu s dávkovačem pylu, který se připevní na výletový otvor úlku. Jeho výhodou a podstatou fungování je aplikace pylu do těla dávkovače, který pak čmelácí roznáší na svých tělech. Vyvinutý průlez s dávkovačem pylu byl navržen jako pasivní systém aplikace pylu na čmeláky, kteří zabezpečí jeho přenos na mateřské květy. K sběru pylu z donorského stromu může v tomto případě docházet v širším časovém období než je v případě nakvétání větví. Pyl se získává z nakvetlých větví, které lze odebírat hned po překonání dormance stromu. Výhodou je, že sesbírány pyl lze zamrazit a tím uchovat až do doby kvetení mateřského stromu, kdy dojde k opylení prostřednictvím čmeláků.
Technické řešení průlezu pro čmeláky
Průlez pro čmeláky je tvořen deskou přiléhající zevně ke straně úlku, ze které dovnitř úlku vyčnívají dvěma otvory ve stěně úlku dva rovnoběžné průchozí tubusy, vstupní tubus a výstupní tubus, přičemž pod vnějším ústím vstupního tubusu je na desce upevněno česno a před vnějším ústím výstupního tubusu je na desce upevněna průchozí pylová jímka. Pylová jímka má tvar nahoře otevřeného hranolu. V její čelní stěně je proveden výřez pro výlet čmeláků. Pylová jímka je opatřena odnímatelným víčkem, které omezuje průnik srážek do zásobníku pylu. Výstupní tubus je kratší než vstupní tubus, který vyčnívá více do prostoru úlu. To zajišťuje jednosměrný provoz čmeláků vstupním tubusem dovnitř úlku a výstupním tubusem z úlku ven. Princip průlezu spočívá v tom, že čmeláci při opuštění úlku naberou pyl ze zásobníků a přenesou jej na květy. Zásoby pylu lze kontrolovat a doplňovat. Tento pyl tak může být sesbírán na předem zvolené lokalitě, skladován a aplikován v požadovaném termínu. Odpadá tak nutnost synchronizace kvetení rodičovských rostlin. Tohle jedinečné řešení vzniklo ve spolupráci institucí VŠÚO HOLOVOUSY s.r.o, Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko a Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Máslovice. Na technické řešení průlezu byl vydán užitný vzor Úřadem průmyslového vlastnictví.
Autor: Ing. Pavol Suran