Přestože země střední a východní Evropy a makro region BIOEAST za poslední desetiletí udělaly ve vývoji svých biologicky založených odvětví obrovský pokrok, ve srovnání se západní Evropou ještě zaostávají pokud jde o implementaci bioekonomiky a využívání výhod z ní vyplývajících.

V projektech  výzkumu a vývoje na úrovni EU mají země střední a východní Evropy ve srovnání se západoevropskými zeměmi výrazně nižší zapojení, částečně kvůli nižší kapacitě výzkumu a vývoje, částečně kvůli slabým pobídkám pro dobře zavedená a dobře fungující západoevropská konsorcia, aby přijala nováčky.

Ve srovnání s jinými politikami jsou politiky a strategie v oblasti bioekonomiky v celé EU méně integrované a harmonizované. Například v politikách obnovitelné energie jsou evropské cíle  stanoveny ve (přepracování) směrnice o obnovitelné energii. Členské státy byly povinny předložit národní akční plány pro obnovitelnou energii (nREAP), které ukazují, jak dosáhnout cílů v této oblasti. Tím byla řešena skutečnost, že členské státy mají různé dostupné zdroje a své vlastní jedinečné energetické trhy. V budoucnu může podobná situace nastat např. u odpadové politiky, protože členské státy mají povinnost třídit sběr biologického odpadu do roku 2023. Část organického odpadu je považována za cennou surovinu pro bioekonomiku. Za účelem posílení spolupráce v oblasti politiky bioekonomiku bylo koncem roku 2020 zahájeno nové specializované fórum pro členské státy (Evropské fórum pro politiku bioekonomiku (EBPF), které má podporovat strategický rozvoj oběhového a udržitelného biohospodářství sdružováním členských států a orgánů EU . Fórum usnadní sdílení osvědčených postupů a koordinovaných přístupů při vývoji řešení politiky biohospodářství v různých členských státech. Mohla by proto přispět ke zvýšení začleňování zemí střední a východní Evropy, ke snížení geografické nerovnováhy a ke snaze o lepší koordinaci a harmonizaci strategií, akcí a rámcových podmínek v rámci biohospodářství a mezi biohospodářstvím a dalšími politikami.

Bioekonomika  byla začleněno do různých strategií EU, členské státy a regiony vyvinuly vlastní strategie přizpůsobené jejich konkrétním přednostem, kapacitám, zaměření na sektor a cílům. Rozmanitost strategií je v zásadě dobrá, protože neexistuje univerzální strategie, která by vyhovovala všem. Ne všechny členské státy však mají strategii, téma bioekonomiky  je často rozptýleno v různých politikách a akční plány v mnoha členských státech stále chybí. To je i situace v ČR.

Úloha biologie a biotechnologií pro biologické inovace je zdůrazněna v evropských  strategiích a prováděcích programech EU. Krátce po vypuknutí pandemie COVID-19 EU deklarovala podporu Zelené dohody a bioekonomiky pro přechod k udržitelnější, odolnější a environmentálně šetrnější produkci a spotřebě. Příležitosti pro implementace inovací souvisejících s biotechnologiemi je akcentována zejména ve strategii EU pro bioekonomiku, navrhovaném navazujícím programu BBI- JU společnou iniciativu EU a komerčních subjektů  CBE a odráží se v klastru Horizon Europe „Potraviny, Přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí “.  Tyto programy jsou velkou příležitosti jak pro výzkumné organizace, tak také pro zemědělské podniky. S ohledem na enormní veřejné výdaje lze spíše očekávat škrty v rozpočtu. Mezinárodní programy tak mohou být  pro české subjekty velice atraktivní.

Pro vyspělejší inovace jsou nejdůležitější standardy a předpisy a opatření pro vytváření trhu. V posledních letech bylo prostřednictvím nedávných programů, jako je Horizont 2020, poskytnuto značné financování na vyšší inovace TRL, jako jsou demonstrační a vlajkové projekty související s biologickou produkcí (jedná se zejména o společnou iniciativu Evropské komise a Bio Based Nocsorcium -  BBI-JU). S navrhovaným evropským partnerstvím pro cirkulární biologickou Evropu (CBE) jako potenciálním nástupcem společného podniku BBI a Evropského fondu pro cirkulární bioekonomiku (ECBF) pokračuje úsilí o překlenutí propasti mezi výzkumem a trhem. Přesto nemůže podporovat všechny projekty v komerčním měřítku, a proto – vedle poměrně nízké flexibility pro rychlé akce – zůstává přístup k financování problémem. Zejména u malých a středních podniků zůstávají hlavní překážkou růstu nedostatečné financování v počátečních fázích inovací. Hrají však zásadní roli při vytváření znalostí. Podle odborníků je navíc nedostatek aktuálních pilotních zařízení v EU považován za mezeru. V porovnání s menšími zeměmi ze “starších” členských zemí (Irsko, Portugalsko nebo Rakousko) vyniká rozdíl v zapojení ve výše zmiňovaném programu BBI- JU.  

Tabulka č. 1. Srovnání úspěšnosti BBI-JU

Zdroj: https://www.bbi.europa.eu/sites/default/files/media/bbiju-country-infographics.pdf

Země makroregionu BIOEAST, kam patří také ČR, jsou často integrovány do hodnotových řetězců bioekonomiky pouze jako poskytovatelé biomasy pocházející zejména ze zemědělství a  lesního průmyslu.  To znamená vysokou zaměstnanost, ale pouze nízkou přidanou hodnotu v zemích BIOEAST. Některá nová výrobní zařízení byla vybudována, ale očekávání, že tato zařízení tvoří zárodek a jádro rozvíjejícího se hodnotového řetězce, se jen stěží naplnila. Místo toho se většina biorafinérií, kde probíhá výroba s přidanou hodnotou, nachází v západní Evropě (zejména v Belgii a Nizozemsku).  Podíl zastoupeni

Ve výzvách nového programu Horizon EUROPE  je kladen stále  větší důraz na zapojení makroregionu BIOEAST, které je tedy motivací  pro zahraniční koordinátory.  V rámci projektu BIOEASTsUP, který podporuje aktivitu Iniciativy BIOEAST byla vytvořena databáze organizací a expertů zemí BIOEAST, která v souladu s posláním iniciativy BIOEAST přispívá také ke společné propagaci středoevropských a východoevropských subjektů na evropském trhu. V této databází je možné se zdarma zaregistrovat a dát tak o sobě vědět.

Databáze poskytuje příležitost pro spolupráci a vytváření sítí mezi stakeholdery a institucemi profilujícími se v oblasti bioekonomiky. Databáze  poskytuje příležitost pro spolupráci a navazování kontaktů mezi regionálními zainteresovanými stranami a institucemi v různých oblastech bioekonomiky. V databází je možné si vytvořit profil a představit svoji hlavní činnosti;  suroviny, segmenty hodnotového řetězce, odvětví  a typy produktů, podle zájmu.