Příklady dobré praxe pro podporu aplikovaného výzkumu v malých a středních podnicích a v oblasti rostlinných…

Asociace výzkumných organizací (AVO) se podílí na realizaci projektu Aplikace výzkumných metod při systémové identifikaci potenciálu, nastavování a upevňování vazeb mezi podnikovou sférou a výzkumnou infrastrukturou, který byl podpořen Technologickou agenturou ČR v programu ÉTA. Řešiteli projektu jsou společnost Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s.

(založená AVO) a Výzkumný ústav pro podnikání a inovace (VÚPI), z.ú., založený Hospodářskou komorou ČR.

Interaktivní mapa pro podporu spolupráce

Hlavními výstupy projektu jsou digitální interaktivní mapa a metodika řízení aplikovaného výzkumu v podmínkách malých a středních podniků. Digitální mapa MAPAVIN (www.mapavin.cz) podporuje propojení a navázání spolupráce výzkumné a aplikační sféry. Po vymezení rozsahu informací prezentovaných o výzkumných organizacích jejich činnostech se řešitelé rozhodli o využití on-line databáze pro sběr dat. Tato forma usnadňuje plnění databáze a strukturaci dat. V současné době je tato registrace otevřena zdarma pro všechny výzkumné organizace, které se mohou zaregistrovat a nabízet své kapacity a znalosti malým a středním podnikům.

Tvorba metodiky vychází z identifikace současných způsobů a problémů řízení výzkumu a vývoje v podmínkách českých malých a středních podniků. Úspěšnost VaV činnosti, resp. V aV projektů nezávisí jen na kvalitě práce, znalostech, zkušenostech a dovednostech výzkumníků, vývojářů, konstruktérů a technologů. O úspěšnosti rozhoduje i úroveň řízení celého procesu VaV.

Při hodnocení výkonnosti podnikového VaV útvaru je nutné odlišit hodnocení vlastního procesu VaV (jeho časový a nákladový průběh), hodnocení výstupů v relaci ke vstupům a hodnocení výsledků (přínosů) ve vztahu ke vstupům. Problémem může být, že přílišná pozornost se při hodnocení VaV útvaru zaměřuje na takové aspekty úspěšnosti jeho činností jako plnění termínů a zadaných úkolů, dodržení rozpočtu, plnění formálních aspektů projektů, sledování dané technické dimenze apod., což může vyvolávat zdání o jeho dobré práci, aniž by byla vytvořena skutečná hodnota (reálné efekty) pro společnost. Problémy při hodnocení VaV útvaru mohou spočívati v nevyužití kvalitativních faktorů úspěšnosti a nefinančních indikátorů, v nadměrné víře v objektivitu výstupních metrik či zbytečné složitosti a subjektivitě hodnocení.

Tři kroky ke zlepšení řízení výzkumu a vývoje

Metodika představuje nový nástroj, který může podnikatelský subjekt využít ke zlepšení řízení VaV činnosti tak, aby tato činnost byla zcela v souladu s jeho strategickými cíli, přispěla k udržení, resp. růstu jeho konkurenceschopnosti a její přínos bylo možné hodnotit. Metodika obsahuje tři kroky.

  1. identifikace strategických cílů společnosti a stanovení cílových hodnot

Nejprve je potřeba, aby společnost stanovila cílové hodnoty v oblasti výkonnosti.

  1. vlastní tvorba BSC

Druhým krokem je pak vlastní tvorba BSC a transformace zjištěných cílů společnosti do systému strategických ukazatelů BSC na celopodnikové úrovni.

Posledním krokem je zavedení ukazatelů do systému řízení společnosti, tj. rozhodnutí o tom:

  • jak často se budou informace zjišťovat,
  • jakým způsobem budou informace k dispozici (resp. provázanost s již nastaveným IS společnostmi),
  • jak bude zajištěna odpovědnost za implementaci.

Metodika včetně případových studií je zveřejněna na stránkách obou řešitelů a rovněž na stránce MAPAVIN (www.mapavin.cz).

Interaktivní databáze dobré praxe rostlinných biotechnologií a bioekonomiky

Případové studie jsou využívány v celé řadě mezinárodních projektů pro přenos dobré praxe, platforma ENABLING shromažďuje nejlepší postupy, produkty a procesy založené na biotechnologiích z EU i zemí mimo EU, které jsou zcela nebo částečně přenositelné do jiných regionů nebo slouží jako inspirace pro partnery v hodnotovém řetězci. Interaktivní webový nástroj poskytuje snadno vyhledatelné informace o identifikovaných osvědčených postupech.

Každý rok vzniká v Německu cca 30 milionů tun slámy jako vedlejšího zemědělského produktu, což tvoří téměř polovinu celého objemu sklizně obilovin. Nedávné studie ukazují, že 25–45 % surového vedlejšího produktu vzniklého při výrobě potravin může být dále využito. Landpack[1] je první společností na světě, která plně automatizuje proces slámy bez použití lepidel a dalších přísad. Přírodní obalové produkty Landpacku jsou inovativní, ekologické a dlouhodobě udržitelné díky své opětovné použitelnosti a kompostovatelným vlastnostem. Interně vyvinutý a mezinárodně chráněný Landbox® od Landpacku je celosvětově první kompletně biologicky odbouratelný izolační obal srovnatelný s polystyrenem. Produkt je vyroben z čisté slámy bez jakýchkoli přísad, dodavateli surovin jsou regionální zemědělci. Jedná se tedy o dobrý příklad využití regionálních zdrojů prvovýroby, které jsou tradičně využívány zejména jako podestýlka a které jsou díky nové technologii zpracovány na plnohodnotný produkt – obalový materiál, který může nahradit polystyren vyrobený z neobnovitelných.

Popularizace bioekonomiky a Evropská knihovna

O prezentaci a popularizaci bioekonomiky mezi odbornou veřejností usiluje zejména BIOEAST HUB CZ (www.bio-hub.cz), jehož je AVO i ČTPRB členem. Ukazuje se, že povědomí o možnostech, které bioekonomika zemědělské praxi nabízí, je nedostatečné. Česká republika není výjimkou, ostatní státy střední a východní Evropy jsou na tom velmi podobně, proto byla založena Iniciativa BIOEAST (www.bioeast.eu), která chce podpořit dlouhodobě udržitelný zelený růst jako způsob restartu ekonomiky po krizi způsobené pandémií COVID-19.

S ohledem na význam tématu podpořila EU v programech H2020, v rámci Iniciativy BBI – JU nebo v rámci programů INTERREG nemálo projektů z oblasti BE. Projekt Evropská knihovna pro BE (https://www.bioeconomy-library.eu) pak sumarizuje 266 výstupů z 57 projektů z 11 oblastí. Evropská knihovna pro bioekonomika je dostupná a uživatelsky přívětivá on-line platforma znalostí z oblastí vzdělávání, nových hodnotových řetězců, dostupnosti biomasy, nových biotechnologických průmyslových řešení či využití výsledků výzkumu a vývoje pro rozvoje bioekonomiky.


Autoři: Dagmar Doleželová, Příklady dobré praxe pro podporu aplikovaného výzkumu v malých a středních podnicích a v oblasti rostlinných biotechnologií

Poznámky

  1. https://landpack.de/en

Kontaktní údaje

Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií | Rostliny pro budoucnost

Sídlo: Švédská 2498, 272 01 Kladno-Kročehlavy

IČ: 72021071

Zastihnete nás...

Kontaktujte nás kdykoliv na e-mailové adrese marie@quentinn.eu. Ozveme se co nejdříve a společně pak zjistíme, co pro Vás můžeme udělat.

Vytvořil

Strategie a řízení | Quentinn.eu

Tvorba webu | Design KM

facebook