Novinky

Mít postavenou bioplynovou stanici v okolí obce je velmi výhodné. Lze pomocí její technologie zpracovávat biologicky rozložitelný komunální odpad pocházející z farem, domácností, čistíren odpadních vod apod. a následně využívat jejích produktů, jako je elektrická energie, teplo a její vedlejší produkt digestát, resp. separát. Bioplynová stanice dokonale zapadá do modelu cirkulární ekonomiky obce.

Vztahy mezi kyjatkou hrachovou (Acyrthosiphon pisum) a jinými organismy nás stále častěji utvrzují, jak silný endosymbiotický vztah si tento druh dovedl evolučně vytvořit. Kyjatka je klíčovým škůdcem zelených částí bobovitých, zejména hrachu. Tyto mšice konkrétně v porostech hrachu poškozují rostliny sáním s postupnými deformacemi pletiv a snad i významněji škodí přenosem viróz, což komplementárně spojeno vede k nižší nasazenosti generativních orgánů.

Základní informace o softwaru

Analýza výživového stavu ovocných dřevin slouží ke zhodnocení zásobení rostlin minerálními živinami potřebnými pro růst, vývoj a produkci ovoce. Jako indikační orgán se v praxi využívají listy, případně plody. Po provedení minerálních analýz je výsledky nezbytné správně interpretovat.

A k t u a l i t a – téma:

Podpora biodiverzity v intravilánech měst a obcí (zdroj: ATCZ234, INTERREG V-A)

Sídelní aglomerace jsou v současné době zatíženy větší mírou zástavby a změnou klimatu. Projevuje se vyšší sucho, nedostatek přirozených ploch zeleně, které by zadržovaly vodu a přispívaly by k přirozenému ochlazování vnějšího životního prostředí. V neposlední řadě mizí přirozené koridory, které sloužily jako útočiště pro drobné ptactvo, savce a hmyz.

A k t u a l i t a – téma:

„Stabilita / zralost kompostu“ (zdroj INTERREG, projekt INTEKO ATCZ42)

Úvod

Kompostování je biologická přeměna organických odpadů za kontrolovaných podmínek na relativně biostabilní produkt s vysokým podílem humusu, který pozitivně ovlivňuje úrodnost půdy (Marthur, 1991). Cílem je výroba stabilizovaného produktu, tedy takového produktu, který lze bez další úpravy skladovat a používat jako prostředek na zlepšení kvality půdy.

Obsah minerálního dusíku a potenciálně mineralizovatelného dusíku v půdě se obvykle stanovuje inkubačními metodami v laboratoři nebo chemickou analýzou. Tyto výsledky se však liší od skutečných hodnot. Od vzorkování až po analýzu dochází ke kumulaci chyb, které jsou výsledkem manipulace se vzorkem.