Při ochraně porostů proti mandelince bramborové insekticidy (tab. 1) je zcela nezbytné dodržovat antirezistentní strategii, jejímž základem je střídání účinných látek s odlišným mechanizmem účinku. Důvodem je, že u mandelinky bramborové velmi rychle dochází k selekci rezistentních jedinců a následně celých populací vůči účinným látkám používaných insekticidů.
V posledních letech je ale dodržení požadavku antirezistentních zásad stále obtížnější, neboť se možnost výběru účinných přípravků stále zužuje.
Přesné polní pokusy s insekticidy probíhaly v rámci končícího projektu NAZV QK1910270. Byly založeny v ranobramborářské oblasti v Žabčicích, ve školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně metodou úplně znáhodněných bloků s kontrolami zahrnutými do bloků. Ve všech letech vysázena odrůda Rosara. Hlízy byly sázeny ve sponu 75 x 30 cm. Jednotlivé varianty byly vždy založeny minimálně ve třech opakováních na parcelách o ploše 25,2 m2. Byla použita běžná agrotechnika s aplikací herbicidů a fungicidů. Do pokusů byly vybrány varianty tak, aby byly zastoupeny insekticidy ze všech skupin chemických látek, které v současné době registr přípravků nabízí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řešení projektu docházelo k řadě omezení v registru přípravků a některé ze zkoušených insekticidů proti mandelince bramborové již nelze používat, byly pro účely tohoto článku vybrány pouze insekticidy, které jsou v registru přípravků i v současné době. V letech 2022 a 2023 byl do pokusu navíc zařazen i přípravek Mospilan MIZU 120 SL, u kterého v roce 2022 došlo k rozšíření registrace pro menšinová použití proti mšicím v sadbových bramborách. Insekticidy byly aplikovány v jednotné dávce vody odpovídající 400 l/ha. V době aplikace se na pokusných parcelách vyskytovala s největší četností larvální stádia LII a LIII. Hodnocení byla prováděna na 5 nebo 10 vyznačených trsech na každém opakování dané varianty, které byly napadeny larvami mandelinky bramborové. Hodnocení proběhla v termínech těsně před aplikací a následně 1. až 3. den a 8. až 10. den po aplikaci. Insekticidy zařazené do pokusu jsou uvedené v tab. 2. Byla vyhodnocena průměrná účinnost insekticidů na larvy LI – LIV metodou podle Hendersona-Tiltona, a dále procento listové plochy poškozené žírem mandelinky bramborové (defoliace).
Tab. 2: Přehled variant zařazených do pokusů v letech 2019 až 2023 na lokalitě Žabčice
Varianta/ |
Účinná látka |
Dávka v kg, l/ha |
|
Varianty zařazené v daném roce |
||||
2019 |
2020 |
2021 |
2022 |
2023 |
||||
Kontrola |
|
- |
ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
|
Benevia |
cyantraniliprol 100g/l |
0,125 l |
ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
|
Coragen 20 SC |
chlorantraniliprol 200 g/l |
0,06 l |
ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
|
Karate se Zeon technologií 5 CS |
lambda-cyhalothrin 50 g |
0,15 l |
ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
|
Mospilan MIZU 120 SL |
acetamiprid 120 g |
0,4 l |
ne |
ne |
ne |
ano |
ano |
|
Mospilan 20 SP |
acetamiprid 200 g |
0,06 kg |
ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
|
NeemAzal T/S |
azadirachtin 10,6 g |
2,50 l |
ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
|
SpinTor |
spinosin A + D 240 g |
0,15 l |
ano |
ano |
ano |
ano |
ano |
Ve všech sledovaných letech byly podmínky k výskytu mandelinky bramborové v ranobramborářské oblasti v lokalitě Žabčice velmi příznivé a vhodné pro založení pokusů na ověření účinnosti insekticidů proti tomuto škůdci Ve všech letech byl zaznamenán na této lokalitě plošný výskyt škůdce. Jak je zřejmé z tab. 3, průměrná obsazenost trsů larvami mandelinky byla nejvyšší v letech 2021 a 2023, kdy dosahovala více jak 50 ks na jednu rostlinu těsně před aplikací. V ostatních letech se pohybovala okolo 20 ks larev.
Tab. 3: Přehled termínů aplikace insekticidů proti mandelince bramborové a průměrný výskyt larev na neošetřené kontrole na jednom trsu v letech 2019 až 2023 na lokalitě Žabčice
Rok |
Datum aplikace |
Průměrný počet larev na jeden trs |
2019 |
18.6. |
19,1 |
2020 |
24.6. |
17,1 |
2021 |
21.6. |
52,5 |
2022 |
14.6. |
29,0 |
2023 |
15.6. |
50,7 |
Detailní hodnocení jednotlivých skupin účinných látek a přípravků
Chemická skupina: Diamidy
Chemická skupina diamidů je v ČR zastoupena dvěma účinnými látkami v 5 formulacích přípravků. Rezistentní populace proti diamidům se v ČR prozatím nevyskytují, a proto je skupina vhodná pro antirezistentní strategii. Přípravky nelze využít v ekologickém zemědělství.
Benevia a Coragen 20 SC pařily v pokusech mezi přípravky s nejvyšší účinností. Průměrná účinnost těchto přípravků za 5 let byla při hodnocení provedeném do 2 dnů po aplikaci téměř 80 % a do 8 dnů po aplikaci se blížila 100 % (graf 1, 2).
Z dlouhodobého hlediska se poměrně často setkáváme u diamidů s o něco nižší účinností právě pří prvním hodnocení po aplikaci, které se standardně provádí s odstupem 1 až 3 dnů. To lze spatřit i na uvedených grafech. Při pohledu na graf 8 je ale zřejmé, že po aplikaci již prakticky nedochází k žíru. Průměrné procento úbytku listové plochy při hodnocení za 6 až 11 dnů po aplikaci se pohybovalo za celé období sledování u obou testovaných přípravků okolo 1 %, kdežto u neošetřené kontroly byla průměrná defoliace 25,8 %. To je ve shodě s tím, že diamidy způsobují mimo jiné i svalovou disfunkci a larvy přestávají žrát.
Chemická skupina: Neonikotinoidy
Rezistentní populace mandelinky bramborové se v ČR vyskytují, a proto je vhodnost pro antirezistentní strategii omezena. Přípravky též nelze využít v ekologickém zemědělství.
V posledních letech v EU dochází k jejich silnému omezování a restrikcím. Postupně z registru vymizely přípravky s obsahem účinných látek imidaclopridu, thiamethoxamu a thiaclopridu. V současné době z neonikotinoidů registrovaných proti mandelince bramborové zbyla v registru pouze účinná látka acetamiprid, která je obsažená v 5 přípravcích.
Po zavedení Mospilanu 20 SC byla účinnost tohoto přípravku velmi dobrá a dosahovala velmi často i hranice 100 %. Od roku 2013, jsme v pokusech sledovali snížení účinnosti na cca 80 % V současné době, jak ukázaly i výsledky z let 2019 až 2022 (graf 3), průměrná účinnost poklesla k hranici 50 %. Jak vidíme na uvedeném grafu, tak v roce 2023 jsme v Žabčicích zaznamenali zvýšení účinnosti při druhém hodnocení a ž k 90 %, což mohlo být způsobeno výskytem citlivější populace k acetamipridu.
K poměrně rychlému rozšíření rezistentních populací mohla přispět i nižší registrovaná dávka proti mandelince bramborové ve výši 0,06 kg/ha. Tento přípravek je u řady plodin (např. rajče, paprika, okurka) s výjimkou brambor též registrován proti mšicím, kde je jeho účinnost stále vysoká, ale v dávce minimálně 0,125 kg/ha, tedy v dávce více než dvojnásobné oproti registrované dávce proti mandelince bramborové.
V roce 2019 na výzkumné stanici VÚB Valečov, kde se tento přípravek v předchozích letech prakticky neaplikoval, byla zjištěna účinnost při druhém hodnocení 97,46 %. Z toho je zřejmé, že v lokalitách, kde se přípravek nepoužíval, nebo používal pouze v omezeném množství a vyskytují se zde citlivější populace k actamipridu, lze přípravky na bázi této účinné látky potenciálně zařadit do antirezistentní strategie.
Druhým přípravkem se stejnou účinnou látkou, který byl zařazen do pokusu v letech 2022 a 2023 byl přípravek Mospilan MIZU 120 SL, u kterého v roce 2022 došlo k rozšíření registrace pro menšinová použití proti mšicím v sadbových bramborách. Registrovaná dávka přípravku Mospilan MIZU 120 SL je 0,4 l/ha. Po přepočtu na obsah účinné látky (48 g ú. l./ha) je tato dávka čtyřnásobná ve srovnání s registrovanou dávkou 0,06 kg/ha (12 g ú. l./ha) stávajících přípravků na bázi acetamipridu registrovaných primárně proti mandelince bramborové.
Z grafu 3 je patrné, že jeho účinnost byla v obou letech na hranici 90 %. V porovnání s registrovaným přípravkem Mospilan 20 SP na mandelinku bramborovou byl zřejmý jeho nárůst účinnosti. Tomu odpovídalo i zjištěné procento úbytku listové plochy. I přes tuto zjištěnou účinnost na mandelinku bramborovou je potřebná jistá obezřetnost v jeho používání vzhledem k rozšířeným rezistentním populacím mandelinky vůči této účinné látce.
Chemická skupina: Pyretroidy
Chemická skupina pyretroidů je v ČR zastoupena 5 účinnými látkami v 17 přípravcích. Rezistentní populace v ČR jsou plošně rozšířeny, a proto je nelze použít do antirezistentních strategií. Přípravky též nelze využít v ekologickém zemědělství.
Výsledky pokusů prokázaly velmi nízkou účinnost přípravku Karate se Zeon technologií na mortalitu larev ve všech sledovaných letech. To odpovídá tomu, že populace mandelinky bramborově v ČR jsou k této chemické skupině dlouhodobě rezistentní.
Účinnost daného přípravku (graf 4) v lokalitě Žabčice dosahovala v průměru 5 let při prvém hodnocení cca 33 %. Následně při druhém hodnocení (tzn. cca po 7-8 dnech) účinnost klesla v průměru na 11 %, přičemž v letech 2020 až 2022 nebyla již zjištěna účinnost žádná. Účinnosti přípravků v jednotlivých letech odpovídá i úbytek listové plochy. Přičemž v průměru 5 let dosáhl úbytek listové plochy cca 50 % zjištěného úbytku na kontrole (graf 8).
Chemická skupina: Spinosiny (biochemické pesticidy)
Chemická skupina spinosinů je v ČR zastoupena jednou účinnou látkou ve dvou přípravcích. Rezistence v ČR nebyla zaznamenána, a proto jej lze použít do antirezistentní strategie. Přípravek lze též využít i v ekologickém zemědělství.
Účinná látka spinosad je získávána fermentační činností běžně se vyskytující půdní bakterie Sacharopolyspora spinosa. Již od svého uvedení na trh si tento biologický přípravek udržuje vynikající účinnost, kterou potvrdil i ve sledovaných letech 2019 až 2023 (graf 5), kdy vždy v účinnosti přesáhl 90 % proti všem vývojovým stádiím larev již při prvním termínu hodnocení po aplikaci. V následujícím termínu hodnocení účinnost narostla až k hranici 100 %. Jak je patrné z grafu 8, úbytek listové plochy se zastavil prakticky ihned po aplikaci. V průměru všech 5 let na variantě ošetřené tímto přípravkem došlo k nejnižšímu úbytku listové plochy (pouze o 0,8 %) v porovnání se všemi ostatními variantami. V letech 2019, 2020 a 2022 se úživný žír zastavil okamžitě po aplikaci.
Botanické preparáty a rostlinné extrakty (biochemické pesticidy)
Tato skupina biochemických insekticidů je v ČR zastoupena 1 účinnou látkou v 1 přípravku (NeemAzal T/S). Rezistence v ČR nebyla zaznamenána, a proto jej lze použít do antirezistentní strategie. Přípravek lze též využít i v ekologickém zemědělství.
Účinná látka se získává z výtažku ze semen stromu Azadirachta indica pocházejícího z Indie. Pokusy potvrdily, že tento přípravek mandelinku bramborovou přímo nehubí, ale zastavuje žír brouků a larev. Z toho důvodu se musí účinnost přípravku posuzovat z hlediska procenta úbytku listové plochy tzv. defoliace. Účinnost přípravku (graf 6) na mortalitu larev mandelinky byla při prvním hodnocení v průměru pokusných let 40 % a cca o týden později již téměř 60 %. Při pohledu na graf 7 znázorňující procento úbytku listové plochy v jednotlivých letech je patrné, že ačkoliv poměrně velká část larev přežívala, tak došlo k výraznému snížení rychlosti defoliace. V průměru za 5 let sledování (graf 8) to bylo pouze o 4,29 %, kdežto u neošetřené kontroly o více jak 25 % za 7 až 8 dnů od aplikace.
Doporučení, která jsou vhodná dodržovat při ochraně proti mandelince bramborové:
- při opakované aplikaci v rámci antirezistentní strategie používat přípravky z odlišných skupin přípravků, resp. přípravky s jiným mechanismem účinku
- upřednostnit účinné přípravky, u kterých doposud nebyly zjištěny v ČR rezistentní populace proti mandelince bramborové, tzn. při nutnosti více aplikací kombinovat přípravek ze skupiny SPINOSINŮ a jeden z DIAMIDŮ, popřípadě botanický přípravek na bázi AZADIRACHTINU (vyšší cena)
- u ekologicky pěstovaných brambor lze použít přípravek ze skupiny SPINOSINŮ nebo botanický přípravek na bázi AZADIRACHTINU
- upustit od používání pyrethroidů
- omezit použití acetamipridu, zvláště v oblastech, kde byla pozorována jeho nižší účinnost. V oblastech, kde bylo jeho použití malé a není zaznamenán pokles jeho účinnosti, ho lze využít pro zařazení v rámci antirezistentní strategie, v množitelských porostech lze využít přípravek Mospilan MIZU 120 SL
- dodržovat registrovanou dávku a koncentraci přípravku a použít smáčedlo
- pro zjištění stavu výskytu mandelinky a rozhodnutí o potřebě aktivní ochrany porostů brambor je nutno provádět soustavnou kontrolu již od vzejití brambor
- ošetřovat v optimálním termínu, tj. přednostně při maximálním výskytu larev prvního a druhého vývojového stupně v porostech (účinnost na malé larvy je u všech přípravků vyšší než na dorostlé larvy a na dospělce).
- dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor
- ošetření porostů brambor neprovádět za vysokých teplot, ale upřednostňovat aplikaci přípravků po ránu, či v pozdějším odpoledním čase (při vysokých teplotách se snižuje účinnost některých insekticidů, především pyrethroidů)
- často stačí insekticidy ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové nebo okraje pole, kde se škůdce vyskytuje nejvíce
Autoři:
Ing Petr DOLEŽAL, Ph.D.1, Ing. Ervín HAUSVATER, CSc.1, Ing. Vladimíra SEDLÁKOVÁ, Ph.D.2, Ing. Petra BAŠTOVÁ1, Ing. Petr SEDLÁK, Ph.D.2
1Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.
2Česká zemědělská univerzita v Praze
PODĚKOVÁNÍ
Zpracováno s podporou projektu NAZV QK1910270 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1623.
fotografie:
obrázek: dospělci mandelinky bramborové
obrázek: holožír způsobený mandelinkou bramborovou
obrázek: kolonie vajíček mandelinky bramborové na spodních stranách listů
obrázek: larvy mandelinky bramborové
obrázek: larvy mandelinky bramborvé při úživném žíru
obrázek: různá stádia larev mandelinky bramborové