Další odrůdou rychle rostoucích dřevin (RRD), která je výsledkem výzkumu širokého genofondu autochtonních druhů vrb, který započal ve VÚKOZ Průhonice v 90. letech, je vrba (Salix) ‚Rokyta‘

,kterou je možné doporučit nejen pro produkci biomasy ve výmladkových plantážích, ale i další mimoprodukční využití, konkrétně dekontaminaci půd od těžkých kovů nebo pro jarní pastvu včel. Pro její domácí původ i charakter listů jsme ji pojmenovali staročeským názvem širokolistých vrb ‚Rokyta‘.

Podle taxonomického hodnocení i DNA analýz se jedná o vrbu Smithovu (Salix × smithiana Willd.) – v přírodě se spontánně vyskytujícího křížence dvou našich domácích stromovitých druhů vrby jívy a vrby košíkářské (Salix caprea L. × Salix viminalis L.).

Vrba 'Rokyta' je odrůda vybraná na základě dlouhodobého polního testování pro výmladkové pěstování na zemědělské půdě za účelem produkce dřevní biomasy pro energetické a surovinové použití. Díky svým vlastnostem a původu (domácí druh – kříženec) je vhodná i pro pěstování ve zvláště chráněných územích (Národní parky, CHKO atd.) a v multifunkčních porostech např. protierozních ochranných pásech (vodní i větrná eroze), migračních (bio)koridorech. Při pěstování v produkčních  výmladkových plantážích přispívá ke zvyšování biodiverzity zemědělské krajiny, obsahu humusu v půdě (sekvestraci uhlíku kořeny) a welfare hospodářských zvířat. 

Pro svoje časné kvetení samičími květy, dnes často již počátkem března, je významným zdrojem jarní pastvy pro včelstva v období, kdy jsou zesláblé po zimě a v přírodě ještě pro ně není mnoho jiných zdrojů nektaru. V případě potřeby zdůraznění této funkce je vhodné při výsadbě doplnit také samčí klony/odrůdy vrby Smithovy (např. S-150), které jsou zdrojem pylu.

Testováním na půdách a substrátech kontaminovaných těžkými kovy (např. Příbramsko) byla u této odrůdy zjištěna vysoká bioakumulační schopnost některých těžkých kovů zejm. Zn, Cd (Tlustoš a kol. 2007). V případě potřeby zdůraznění této funkce je vhodné „dekontaminační“ porost doplnit i o další klony či odrůdy vrb, které prokazují schopnost akumulovat další škodlivé kovy a látky.  

‚Rokyta‘ je vhodná pro pěstování na široké škále zemědělských stanovišť od nížin do podhorských oblastí (i nad 600 m. n. m). Prospívá též v podmínkách s nižšími úhrny srážek. Při pěstování ve velmi krátkém obmýtí (3-6 let) na těchto stanovištích dosahuje při zimní sklizni v průměru 14,5 tun sušiny biomasy za rok na hektar z naší pokusné výsadby po téměř 20 letech pěstování. Průměrné vlhkost dřevní hmoty v době sklizně (I-III) je 52,5%. Po proschnutí na 25-30% má její biomasa výhřevnost 12,5-15 GJ/t, což je výrazně více než energetické uhlí.

Vrba ‚Rokyta‘ tvoří ve spodní části rozkladité a následně zpříma rostoucí kmeny, při výmladkovém pěstování potom širší, středně vysoké keře. Má nápadné, velké, široce kopinaté listy, svrchu lesklé a bohatě chlupaté na vnitřní straně. Žilky odstupují ve značném počtu pod pravým úhlem od hlavního nervu. Kolem pupenových jizev se na zimním kmeni a větvích často vyskytují 2 typické šupiny „růžky“. Má sklon k tvorbě většího množství dominantních kmenů v rámci jedné rostliny, které mají dobrý tloušťkový přírůst, a proto vytvářejí neobvykle velké množství dřevní hmoty. Koruna má ve srovnání s jinými druhy vrb hustější zápoj a tím vytváří stinnější podrostní klima zabraňující bujnému růstu plevelných rostlin. Má poměrně vysokou náchylnost k okusu zvěří v prvních dvou letech po založení výmladkového porostu příp. v prvním roce po sklizni. Jako vhodná a rychlá ochrana v oblastech s vysokými stavy lesní zvěře (srnec, méně zajíc) se v praxi ukázalo dočasné použití elektrického ohradníku. ‚Rokyta‘ je též náchylnější k žíru listů různými druhy hmyzu, ale většinou po okusu dobře regeneruje.

Pro podrobnější informace o odrůdě nebo pěstebním postupu kontaktujte naše pracoviště nebo využijte poradenskou stránku RRD https://www.vukoz.cz/index.php/isoze-domu

Obr 1: Rozkladitý charakter růstu Salix ‚Rokyta‘ ve věku 3 a 5 let na různých stanovištích. Na obrázku vlevo je vidět bohaté kvetení samičími květy.

Obr 2: Sklizeň řádku vrby ‘Rokyta‘ ve výmladkové plantáži RRD (řezačka NewHoland) –zřetelný je široký růst přízemních částí jednotlivých rostlin odrůdy.

Obr 3: Odkvétající samičí květ Rokyty při křížení na VÚKOZ, v. v. i..

Autoři: Bubeník Jaroslav, Weger Jan  - odbor fytoenergetiky, VÚKOZ, v.v.i.

Literatura:

Tlustoš, P., Száková, J., Vysloužilová, M., Pavlíková, D., Weger, J., Javorská H. (2007): Clonal and seasonal variation of As, Cd, Pb, and Zn uptake by willows (Salix spp.) grown in contaminated soils. Centr. Europ. J. of Biology, 2 (2): 254–276.

Weger J., Hutla P., Bubeník J. (2016): Yield and fuel characteristics of willows tested for biomass production on agricultural soil. Res Agr Eng:  Vol. 62, 2016 (4): 155–161 (doi: 10.17221/12/2014-RAE http://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/201143.pdf)

Weger, J., Bubeník, J. (2012): Produkce biomasy nových klonů vrb a topolů po šesti letech pěstování na zemědělské půdě v tříletém obmýtí.  Acta Pruhoniciana, vol. 100, s. 51–62.