Inovace umožňující účinnou a udržitelnou primární produkci na pevnině a ve vodě, průmyslovou produkci s minimalizovaným dopadem na životní prostředí, stejně jako biologické a udržitelné produkty jsou jádrem inovačních oblastí.

 

Studie EU[1] vyhodnotila, že inovace založené na použití nových genomových technik tvoří celkové portfolio nejlepších biologických inovací z více než 20%. Možnosti komercializace biologických inovací a plné využití jejich potenciálu ovlivňuje velké množství  faktorů na různých geografických úrovních. V tabulce 1 jsou shrnuty hlavní závěry pro politiky strukturována podle zaměření zpracované podle aktuální. Tato doporučení jsou však úzce propojena a je třeba zdůraznit nutnost soudržného politického přístupu.

 

Tabulka č. 1. Doporučení

 

Strategický přístup k bioekonomice

Akční plány pro biologické inovace

Oblasti specifického inovačního zaměření

Klastry, přenos znalostí a spolupráce

Komercializace a uvedení na trh biologických inovací

Snaha o vyšší evropskou soudržnost a spolupráci

Strategický přístup k bioekonomice

Transformace portfolia 50 nejlepších inovací založených na biotechnologii na akční plány a plány šité na míru

Udržet vedoucí postavení v oblasti udržitelnosti a oběhové bioekonomiky

Podporovat meziodvětvovou spolupráci

Finanční růst malých a středních podniků a dalších aktérů

Pokračovat a zintenzivnit opatření k dosažení vyšší evropské soudržnosti a snížení geografické nerovnováhy

 

Programy zaměřené na technologii vyvážení a zaměřené na poslání

Propagace digitalizace, automatizace a umělá inteligence

Podporovat transdisciplinaritu a proces spoluvytváření/spoluinovací

Implementace pobídek na straně poptávky pro vytváření trhu

Zajistit mezinárodní koordinaci strategií, akcí a rámcových podmínek v bioekonomice

 

 

Vypracovat strategii používání nových genomických technik

Podporovat bioekonomické klastry na regionální, národní a nadnárodní úrovni

 

 

 

 

Studie   identifikovala tři oblasti, které představují mimořádné příležitosti nebo výzvy pro EU-27 a které výrazně závisí na inovacích založených na Life a biologických vědách a technologiích. Těmito oblastmi jsou:

  • přechod k udržitelnějšímu průmyslu a oběhové bioekonomice
  • sbližování Life Science a biologických věd a technologií s digitálními technologiemi
  • nové genomické techniky (NGT).

 

EU-27 naproti tomu zaostává za ostatními světovými regiony v inovacích, které podporují digitalizaci biologického průmyslu a využívají bioinformatiku, umělou inteligenci, celoživotní vzdělávání  a biologický  výzkum a technologie.  Automatizace a digitalizace průmyslových odvětví založených na biotechnologiích má značný potenciál v oblasti účinnosti a zvýšení produktivity. Mohly by také podpořit propojení různých průmyslových odvětví, např. poskytovatelé a zpracovatelé surovin. Toto vzájemné propojení je předpokladem pro vytvoření nových hodnotových řetězců a pro prosazování oběhového biohospodářství. Počínaje projektem lidského genomu v 90. letech 20. století EU výrazně investovala do vývoje a využívání bio technologií. Poskytují obrovské množství dat, která lze analyzovat a interpretovat pouze pomocí bioinformatiky a umělé inteligence, přístupů strojového a hloubkové analýzy, díky čemuž jsou biologické vědy a technologie vědou založenou na datech. Technologické vedení zde však převzaly další světové regiony, zejména USA a Čína. Jejich pravidla ochrany údajů a soukromí se však výrazně liší od předpisů EU.

 

Asi 12 z 50 nejlepších biologických inovací zahrnuje použití nových genomových technik (NGT). Diskutuje se o použití úpravy genomu, což omezuje jejich aplikaci v EU. Vzhledem k tomu, že evropská legislativa týkající se GMO patří mezi nejpřísnější na světě, mají jiné regiony větší příležitost využívat inovace zahrnující úpravy genomu než EU. Navzdory této situaci současné strategie EU vzhledem k její kontroverzní povaze téměř nevěnují pozornost tomuto tématu.

 

Zpracovatelé studie doporučují zpracovat  strategii používání nových genomických technik. Nové genomické techniky by měly být řešeny ve strategiích EU, pro účely vyvážené tvorby politik týkajících se nových genomických technik by bylo žádoucí, aby proběhla informovaná a diskuse se zapojenými stakholdery o výhodách a nevýhodách úpravy genomu. Studie týkající se postavení nových genomických technik podle práva Unie, jak požaduje Rada s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-528/16, by měla být zpracována. V souladu s mandátem studie by měly být připraveny právní návrhy v návaznosti na závěry studie a participativní diskusi se stakeholdery.

 

 Aby si EU udržela vedoucí postavení při přechodu na udržitelnější průmysl, měl by být věnován zvláštní strategický důraz a podpora rozvoji a využívání výše uvedených 50 nejlepších inovací založených na biotechnologiích, které k tomuto přechodu přispívají. Jedná se o inovace, jejichž cílem je udržitelné využívání přírodních zdrojů, včetně biologických a jiných surovin z udržitelných zdrojů, umožňující biohospodářství být dodavatelem uhlíku na biologické bázi v oběhovém hospodářství. Biologické inovace, které umožňují využití biologického odpadu, mají velký tržní potenciál a mělo by být podporováno integrované využívání uhlíku ze vzduchu (uhlík na bázi CO2), odpadu (recyklovaný uhlík) a z biologických zdrojů (zelený uhlík) (např. s využitím CO2 zachyceného z průmyslových procesů). 50 nejlepších inovací by mohlo  přinést nové možnosti, které v současné době nelze předvídat, proto by také tyto průřezové technologie a přístupy měly být nedílnou součástí programů výzkumu a vývoje zaměřených na přechody udržitelnosti.

 

[1] Studie Life and biological sciences and technologies as engines for bio-based innovation  vytvořil odborný tým pod vedením Franuhofer ISI.