K poléhání máku dochází běžně vlivem kombinace silného větru a podmáčené půdy, kdy dochází k vyvrácení celých rostlin. V roce 2019 se však na mnoha pěstitelských lokalitách vyskytl nezvyklý druh poléhání

, při kterém došlo ke zlomení stonku nad zemí. Tento jev byl pozorován na Moravě i v Čechách (v okresech Opava, Bruntál, Nový Jičín, Jindřichův Hradec, Havlíčkův Brod). Vzhledem k tomu, že v minulosti nebyl podobný typ poléhání zaznamenán, byl proveden výzkum ke zjištění příčin tohoto jevu. Na postižených lokalitách byly hodnoceny symptomy a pro následné analýzy byly odebrány vzorky polehlých i nepolehlých rostlin a vzorky půdy.

Poléhání se vyskytovalo zejména u porostů na úrodnějších půdách. Na horších kamenitých půdách v kopcovitém terénu se polehnutí nevyskytovalo. Rozsah polehnutí byl různý, od jednotlivých rostlin, až po celé porosty. Ke zlomení rostliny došlo ve všech případech ve stejné výšce, přibližně 30 cm nad zemí. Část stonku, kde ke zlomu došlo, byla výrazně oslabená s chybějící dřeňovou částí. V místě zlomu byl však stonek zdravý, bez očividných příznaků napadení chorobami nebo škůdci.

Obrázek: Plošné polehnutí porostu (Uhlířov 2019)

 Vzorky polehlých rostlin byly zaslány do fytopatologické laboratoře, kde byla zjištěna přítomnost Verticillium sp. Tento patogen se u máku běžně vyskytuje, avšak napadá kořen a bázi stonku a projevuje se zčernáním napadených pletiv. Při silném napadení rostlina předčasně usychá, nedochází však k lokálnímu oslabení stonku. Nic takového však nebylo pozorováno a stonek byl zcela zdravý. Pro potvrzení této hypotézy byla u většího počtu vzorků polehlých i nepolehlých rostlin provedena imunochemická detekce houby Verticillium. Jeho přítomnost byla prokázána jen u některých vzorků (polehlých i nepolehlých rostlin), což vyloučilo Verticillium jako původce tohoto poléhání a bylo třeba hledat jinou příčinu.

Podle místa zlomu se musela příčina oslabení stonku projevit někdy brzy po začátku prodlužovacího růstu, tedy na začátku června. V této době došlo k výraznému oteplení, spojenému s rychlým růstem rostlin. Ten byl však u všech rostlin stejný. Měkká pletiva se sníženou pevností mohou vzniknout také vlivem nadbytku dusíkatých živin. Otázkou je, jak může v půdě vzniknout lokální a časově omezený nadbytek dusíku. Domníváme se, že možnou příčinou je počasí. Během nadprůměrně suchého a teplého období (rok 2018 a první třetina roku 2019) docházelo jen k pomalému rozkladu organické hmoty a v půdě se nahromadilo množství částečně nerozložených rostlinných zbytků. Důsledkem vydatných květnových srážek v roce 2019 došlo v červnu k rychlému rozkladu této hmoty a k uvolnění většího množství dusíkatých sloučenin. Nehomogenity v půdě a nerovnoměrný výskyt rostlinných zbytků pak mohly být příčinou toho, proč k polehnutí docházelo pouze lokálně.

Dedikace: Práce vznikla za finanční podpory Ministerstva zemědělství z programu rozvoje organizace MZE-RO1818 a MZE-RO1018.

Literatura:

Havel J., Horáček J. Neobvyklé poléhání máku v roce 2019 Rostlinolékař 5/2019, s. 22 – 24, ročník 30, ISSN 1211-3565

Autoři:

Jiří Havel – OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., provozovna Opava

Jiří Horáček – Agritec Plant Research, s.r.o.,  Šumperk