Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) je v současnosti jedním z hlavních škůdců na ozimých řepkách v Evropě včetně České Republiky.

Jeho rezistence k insekticidům na bázi pyretroidů byla poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Francii v oblasti Champagne. První velkoplošné problémy s ochranou proti rezistentním populacím blýskáčka byly zjištěny na severu Německa již v roce 2001 a v roce 2006 byl již hlášen silný výskyt rezistence na celém severu a východě Německa.

V roce 2007 byla zřízena pracovní skupina (Pollen Beetle Working Group) při organizaci IRAC (Insecticide Resistance Action Committee), aby koordinovala činnosti při zjišťování výskytu rezistence v Evropě a vyvíjela antirezistentní strategie ochrany řepky proti blýskáčkům.

Antirezistentní strategie jsou založeny jednak na nepoužívání pyretroidních insekticidů proti rezistentním blýskáčkům a dále na střídání jiných účinných látek nejen proti blýskáčkovi, ale v celém sledu insekticidních zásahů používaných v ochraně řepky proti škůdcům. Tato strategie má za cíl nejen ochránit řepku před rezistentními populacemi blýskáčků, ale má také zabránit vzniku jejich rezistence na jiné insekticidně účinné látky. Neméně důležité je také zabránit vzniku rezistence u dalších významných škůdců řepky, kterých není u této plodiny málo. Velkým problémem těchto strategií je okolnost, že je k dispozici jen velmi omezený sortiment insekticidů do řepky, které neobsahují pyretroidy a okolnost, že většina z dobře účinných látek je zároveň škodlivá na včely a tudíž je velký problém s jejich použitím v praxi. V současnosti je proto ochrana proti blýskáčkovi postavena na pozdější aplikaci insekticidu proti stonkovým krytonoscům (hlavně účinná látka chlorpyrifos), kdy v některých letech se konec náletu krytonosců překrývá s počátečním náletem blýskáčků a později v období butonizace  na aplikaci insekticidů na bázi neonikotinoidů. Nejčastěji je v tomto období používaná účinná látka thiacloprid (např. Biscaya 240 OD).  Časté a opakované používání stejných účinných látek vede časem k možnému vzniku rezistence škodlivých činitelů. Sledování účinnosti thiaclopridu na blýskáčky proto má své dobré opodstatnění.

S pomocí příslušné metodiky Insecticide Resistance Action Committee (IRAC) pro thiacloprid (test č. 021) byly sledovány populace blýskáčků na severní a střední Moravě od roku 2013 do roku 2015 a byl zaznamenán výrazný trend posunu citlivosti směrem k rezistenci. V roce 2013 byla z jedenácti populací jen jedna rezistentní (9%), v roce 2014 již sedm populací z šestnácti (44) a v roce 2015 třináct populací z jednadvaceti (62%). Pak se však tento trend zastavil a v letech 2016 a 2017 byla zaznamenána jen jedna rezistentní populace v každém roce (2015 1 z 22 a v roce 2016 1 ze 14). Naopak v roce 2018 počet rezistentních populací vyskočil na devět z dvaceti testovaných (45%) a v letošním roce 2019 bylo z 10 populací 6 rezistentních (60%), z toho poprvé byla jedna populace vysoce rezistentní. Proč došlo k takovému výkyvu v citlivosti populací blýskáčků zatím není úplně jasné, jisté ale je, že tato účinná látka již není stoprocentně účinná proti blýskáčkům.

Používání thiaclopridu je v ozimé řepce velmi rozšířené. Podle spotřeby této účinné látky v jednotlivých letech (údaje jsou dostupné na webových stránkách UKZUZ) vystoupalo množství použitého thiaclopridu mezi lety 2010-2013  z cca 5 tun na 21 tun a toto množství se pak v období 2013-2018 na této úrovni udrželo. Navíc tato látka je povolena k použití nejen proti blýskáčkům, ale i proti dalším škůdcům jako jsou stonkoví krytonosci, nebo bejlomorka. Postupné snižování citlivosti blýskáčků na tuto látku se proto očekávalo a výsledky našeho sledování tento trend potvrzují. Rezistence ale není zatím na takové úrovni, jako je u pyretroidů lambda-cyhalothrinu, nebo etofenproxu. Na tyto látky je většina populací v ČR i v okolní Evropě rezistentní a jen zřídka se najdou ještě citlivé populace. U thiaclopridu je tomu naopak a proto by bylo vhodné, kdyby si pěstitelé řepky zjistili, jestli jejich populace blýskáčků patří zatím k těm citlivým a používání thiaclopridu má ekonomický efekt, nebo je už čas na změnu v jejich antirezistentní strategii a problém blýskáčků řešit na bázi jiné účinné látky.

Tabulka č. 1.: Mortalita blýskáčků na jednotlivých lokalitách v jednotlivých letech.

Tabulka č. 2.: Hodnocení mortality a citlivosti/rezistence populací blýskáčka řepkového podle IRAC.

Autor:

RNDr. Spitzer Tomáš, Ph.D.

Agrotest fyto, s.r.o., Havlíčkova 2787, Kroměříž