V České republice zabírají meruňkové sady minoritní část zemědělské půdy, v porovnání s ostatními peckovinami, jako jsou slivoně, třešně či višně, a jejich plocha mírně klesá. I přesto má u nás pěstování meruněk dlouhou tradici.

Rod Rhododendron L. (pěnišník) patří mezi jeden z druhově nejbohatších v rostlinné říši. Již tento vysoký stupeň přírodní diverzity je pro šlechtitele první dobrou zprávou, protože všechny planě rostoucí taxony pěnišníků (více jak 1200) jsou potenciálním zdrojem genetické variability využitelné i pro záměrná křížení.

V posledních cca pěti letech se i u nás začíná objevovat nová technologie zakládání květinových – trvalkových záhonů. Jedná se o výsadbu do vrstvy čistého písku bez dalších příměsí.

Společnosti Bmp greengas  a Wiegand-Glas zahájily spolupráci v únoru 2021 a uhlíkovou stopu  výroby skleněných lahví se podařilo díky biometanu dále snížit. Biometan je zdrojem energie budoucnosti - nově založená společnost BIORG jej bude vyrábět z tříděného sběru organického potravinového odpadu.

Klasické čistírenské kaly jsou dosti složitou heterogenní suspenzí anorganických a organických látek, oddělených v průběhu technologických procesů čistění odpadních vod. Jsou značným zdrojem organické hmoty, obsahují základní živiny i stopové prvky a mohou zlepšovat fyzikálně- chemické i biologické vlastnosti půd. Využití a zpracování   čistírenských kalů je velkou příležitostí, jedná se o typickou příležitosti pro vývoj nové technologie, místní zpracování a podporu místních podnikatelů.

Pět velkých bioplynových stanic zapojených v projektu H2020 SYSTEMIC[1] jako demonstrační zařízení, vybudovalo v roce 2021 inovativní zařízení na využití a recyklaci živin. Tyto bioplynové stanice zpracovávají bioodpad, hnůj a čistírenské kaly na cenné organické a minerální hnojivé produkty. Přestože každá z nich pracuje v jedinečných podmínkách, existují podobnosti v překážkách, kterým čelily, a v klíčových faktorech, díky nimž se jejich inovace staly úspěšnými.